Pokud chcete vypěstovat zdravou a odolnou hrušeň, měli byste se řídit několika zásadami při výsadbě, řezu i ochraně proti chorobám a škůdcům.
Výsadba
Jáma pro výsadbu má být dostatečně velká a široká. Měla by být o něco větší než kořenový systém. Vykopanou půdu je vhodné smíchat s kvalitní zahradnickou zeminou, nebo rozloženým kompostem v poměru 1:1. Do substrátu můžeme smíchat Organominerální hnojivo Hydrosorb PLUS (vododržná látka, která má schopnost vázat vodu v době zálivky a následně ji postupně uvolňuje k rostlinám, zároveň jsou v ní také rozpuštěné živiny). Tímto zabezpečíme pěstební substrát dostatečně vlhký několik dní bez zálivky i při vyšších teplotách. Při samotné výsadbě musí být stromek zasazen tak, aby místo očkování bylo minimálně 5 cm nad zemí. Před zasypáním kořenů je vhodné ještě dostatečně prolít jámu tak, aby měly kořeny zásobu vody i vespod. Pokud budeme ke stromům přidávat kůl, je dobré ho vložit do jámy zároveň se stromem tak, aby se nepoškodily kořeny. Strom poté postupně zasypáváme půdou a ušlapáváme nohou, abychom předešli vzduchovým bublinám.
Dokončení výsadby
Ze zbylého substrátu vytvoříme závlahovou mísu, do které můžeme použít i zbylé drny. Mísa umožňuje pomalejší vsakování zálivkové vody a její únik do okolí. Kmen stromu je dobré zabezpečit chráničkou proti okusu zvěře a také strom ochrání na jaře před ostrým sluncem.
Řez stromů
- Provádíme řez stromů při výsadbě – vyberete nejvyšší a nejrovnější výhon – tzv. terminál, ten zkrátíte o 1/3 jeho výšky. Následně vyberte 3 nejsilnější větve tak, aby vyrůstaly rovnoměrně do všech stran. Ty pak zastřihneme asi o 1/3 (vždy nad pupenem, který směřuje ven).
- Zimní výchovný řez – cílem je tvorba krátkých plodných větévek. Docílíte tak, že zakrátíme všechny postranní větve. Každá větev musí mít svůj terminál, který ponecháme vyšší a ostatní zakrátíme o 1/3 (vždy nad pupenem, který směřuje ven). Chyba, se kterou se setkáváme nejčastěji, řez všech výhonů byl proveden na jednu výšku. Tím se zahustí koruna v jedné výšce a koruna je pak neprostupná sluncem. Proto se musí dodržet řez s nepravidelnou výškou a musíme navíc dodržet ještě tyto zásady:
- odstraníme výhony, které se vzájemně kříží
- odstraníme výhony směřující dovnitř do koruny
- odstraníme slabé, suché nebo poškozené výhony - Letní prosvětlovací řez – cílem je prosvětlení koruny od letorostů, které příliš zastínily korunu. Řez provádíme v průběhu měsíce srpna. Řez během vegetace způsobí, že nedojde k tak výraznému růstu dřevní hmoty, ale zato plody budou kvalitnější. Řezem podpoříme vybarvení plodů i uvnitř koruny a zamezíme tvorbě houbových chorob. Docílíme tím také pravidelnou sklizeň u kultivaru.
- Zmlazovací řez – cílem je obnovit růst stromu a jeho plodnost. Jak poznáme, kdy máme provést tento řez? Hrušeň tvoří jen velmi malé přírůstky a její plody jsou stále menší. Tady už nepomůže pravidelný udržovací řez, ani kvalitnější hnojivo. Řešením je správné zmlazení koruny. Čím starší strom zmlazujeme, tím více větve zkrátíme (o čtvrtinu až polovinu). Zkracujeme více větví převážně v horní části stromu než v dolní. Zkracujeme plodonosné dřevo, to znamená, že omezujeme počet květních i listových pupenů. Strom znovu obrazí a bude mít větší a kvalitnější plody. Řez provádíme v únoru v době, kdy venkovní teplota nebude nižší než -5°C, aby nedošlo k namrznutí pletiva. Větší řezné rány vždy ošetříme vhodným sadařským balzámem.
Ochrana stromů proti škůdcům a chorobám
Nejdůležitější postřik všech stromů jako ochrana proti přezimujícím škůdcům je v době, kdy se začínají mírně rozvíjet lístky – myší ouško (strom umýt). Ochrana postřikem: Mospilan 20 SP, Přezimující škůdci, BIOOL
Choroby
Rez hrušňová
V posledních letech je u nás nejznámější choroba napadající stromy rez hrušňová. Obvykle nemá vliv na kvalitu plodů, problémem je úbytek listové plochy a následné oslabení stromů. Jedná se o houbovou chorobu, v jejímž cyklu se střídají hostitelské druhy. Hlavním nositelem je jalovec čínský nebo jalovec klášterský, mezihostitelem je hrušeň. Houba přezimuje ve dřevě jalovců, kde na její kůře vyrůstají rosolovité oranžovožluté útvary. Z těchto ložisek se uvolňují teliospory, které se za pomoci větru dostávají na hrušně. V průběhu května a června již můžeme pak zpozorovat na listech hrušní oválné žluto-oranžové skvrny. V druhé polovině léta se na spodní straně listů tvoří hnědé výrůstky, které se nazývají aecia. Ta jsou místem vzniku spor, které se pak zase stěhují zpět na jalovce. K infikování může dojít až na vzdálenost i několika kilometrů. K infekci hrušní dochází nejčastěji v době kvetení hrušní za teplého vlhkého počasí při teplotách ovzduší nad 12 °C.
Chemická ochrana – u hrušní lze využít dobré vedlejší účinky některých přípravků proti strupovitosti – Magnicum Core, Score 250 EC, Strupovitost a padlí jádrovin STOP, nebo také účinné postřiky proti rzi – Choroby růží Stop. Vhodný termín pro aplikaci přípravků je na začátku kvetení a pak zopakovat při dokvétání.
Strupovitost hrušní
Houbové onemocnění napadající listy, plody a velmi často i letorosty. Silně napadené listy i mladé plůdky předčasně opadávají. Starší plody bývají deformované. Typickým příznakem na povrchu pokožky plodů jsou skvrny (strupy). Chemická ochrana provádí v čase od růstové fáze růžového poupěte (1. postřik) a opakovat po dvou týdnech po odkvětu (2. postřik) postřikem Magnicur Core, Zato 50 WG, Strupovitost a padlí jádrovin STOP
Moniliová hniloba:
hniloba, která vzniká nejčastěji od místa poškození (živočišnými škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Nevyžaduje postřik
Šedá skvrnitost
Na listech se objevují drobné hnědavé nepravidelné skvrnky. Ty se pak postupně uprostřed mění na bělavě šedé. Při silném napadení mohou listy opadávat. Při průběhu příznivého vlhkého počasí mohou být napadeny i plody.
Pokud se hrušeň ošetřuje proti strupovitosti, je výskyt šedé skvrnitosti listů zanedbatelný.
Chemická ochrana – Magnicum Core, Agro Natura Rock Effect, se provádí ve fázi růžového poupěte
Škůdci
Mšice
Sáním způsobuje svinování listů na letorostech i v listových a květních růžicích. Pro hubení mšic bez chemie je vhodný přípravek Agro Natura Rock Effect, Symfonie, lepové pásky na kmeny nebo i nátěr pastami. Chemická ochrana – Mospilan 20 SP, Žraví škůdci STOP, Mšice Molice STOP, Sanium Ultra
Mospilan - kontaktní a žaludeční jed, který působí již ve velmi nízkých dávkách, má rychlé počáteční působení v porostu, dlouhodobý reziduální účinek proti všem vývojovým stadiím škůdců. V případě použití systémových postřiků už nemusíte nutně dbát na zasažení celé rostliny. To je velká výhoda zejména u hodně napadených rostlin, které mohou mít vlivem škůdců třeba pokroucené listy, kam by se kontaktní postřik jen těžko dostával. Postřik se v podstatě dostane do rostliny, která se pro škůdce stává jedovatou.
Vlnovník hrušňový
drobný roztoč, který začíná být aktivní především na jaře. Svým sáním na mladých listech způsobuje tzv. bradavičnatost listů. (Puchýřky, hálky, výdutě). Postižená místa později hnědnou a zasýchají. Roztoči přezimují na větvičkách a u pupenů a v době rašení je napadají. Napadá převážně jen listy, plody ojediněle.
Chemické ošetření slabě napadených hrušní nebývá nutné. Obvykle stačí větvičky s poškozenými listy odřezat a spálit.
Chemická ochrana – Výskyt škůdce omezí jarní ošetření na bázi řepkového oleje Biool, Přezimující škůdci, Rock Effect. Při silnějším napadení ošetření těsně před rašením přípravky na bázi polysulfidické síry např. Sulka Extra, Síra SK 20 aj.
Mera skvrnitá
Dospělci i nymfy sají na listech, letorostech i plodech. Velice podobní mšicím, přezimují ve formě vajíček.
Chemická ochrana – postřik Přezimující škůdci
Obaleč jabloňový
Způsobuje známou červivost hrušek. Koncem května až začátek června (dle signalizace – žluté lepové pásky) se provádí ochrana proti obaleči jabloňovému přípravky Karate, Mospilan 20 SP nebo Zeon, Sanium Ultra