Vysadba ovocných stromů

Aby stromy rostly podle našich představ, je nutné jim věnovat náležitou péči již při výsadbě, při které se v praxi dělá mnoho chyb.

Nejvhodnější termín pro výsadbu ovocných stromů je podzim, neboť stromy mají dostatek času v půdě do zimy zakořenit. Můžeme vysazovat i na jaře, pak ale musíme provádět důkladnější zálivku. Ovocný strom můžeme zakoupit prostokořenný nebo v kontejneru. Sazenice s volnými kořeny vyžadují co nejrychlejší vysazení. Pokud se Vám nepodaří sazenici rychle vysadit, založte je aspoň do jakéhokoliv substrátu, aby kořeny zbytečně nevysychaly. Těsně před výsadbou zkontrolujeme dostatečně kořenový systém a odstraníme z něj suché nebo poškozené kořeny. Pokud jsou kořeny příliš dlouhé, můžeme je zakrátit, vlásečnicové kořeny se nezakracují. Než vykopeme samotnou jámu, můžeme na nějakou dobu kořenový systém namočit do nádoby s vodou a hned poté vysadit.

Výsadba

Jáma pro výsadbu má být dostatečně velká a široká. Měla by být o něco větší než kořenový systém. Vykopanou půdu je vhodné smíchat s kvalitní zahradnickou zeminou, nebo rozloženým kompostem v poměru 1:1. Do substrátu můžeme smíchat Organominerální hnojivo Hydrosorb PLUS (vododržná látka, která má schopnost vázat vodu v době zálivky a následně ji postupně uvolňuje k rostlinám, zároveň jsou v ní také rozpuštěné živiny). Tímto zabezpečíme pěstební substrát dostatečně vlhký několik dní bez zálivky i při vyšších teplotách. Při samotné výsadbě musí být stromek zasazen tak, aby místo očkování bylo minimálně 5 cm nad zemí. Před zasypáním kořenů je vhodné ještě dostatečně prolít jámu tak, aby měly kořeny zásobu vody i vespod. Pokud budeme ke stromům přidávat kůl, je dobré ho vložit do jámy zároveň se stromem tak, aby se nepoškodily kořeny. Strom poté postupně zasypáváme půdou a ušlapáváme nohou, abychom předešli vzduchovým bublinám.

Dokončení výsadby

Ze zbylého substrátu vytvoříme závlahovou mísu, do které můžeme použít i zbylé drny. Mísa umožňuje pomalejší vsakování zálivkové vody a její únik do okolí. Kmen stromu je dobré zabezpečit chráničkou proti okusu zvěře a také strom ochrání na jaře před ostrým sluncem.

Řez stromů

Provádíme řez stromů při výsadbě – vyberete nejvyšší a nejrovnější výhon – tzv. terminál, ten zkrátíte o 1/3 jeho výšky. Následně vyberte 3 nejsilnější větve tak, aby vyrůstaly rovnoměrně do všech stran a zastřihneme je asi o 1/3 (vždy nad pupenem, který směřuje ven).

  • Zimní výchovný řez – cílem je tvorba krátkých plodných větévek. Docílíte tak, že zakrátíme všechny postranní větve. Každá větev musí mít svůj terminál, který ponecháme vyšší a ostatní zakrátíme o 1/3 (vždy nad pupenem, který směřuje ven). Chyba se kterou se setkáváme nejčastěji, je že řez všech výhonů byl proveden na jednu výšku. Tím se zahustí koruna v jedné výšce a koruna je pak neprostupná sluncem. Proto se musí dodržet řez s nepravidelnou výškou a musíme navíc dodržet ještě tyto zásady:
    - odstraníme výhony, které se vzájemně kříží
    - odstraníme výhony směřující dovnitř do koruny
    - odstraníme slabé, suché nebo poškozené výhony

  • Letní prosvětlovací řez – cílem je prosvětlení koruny od letorostů, které příliš zastínily korunu. Řez provádíme v průběhu měsíce srpna. Řez během vegetace způsobí, že nedojde k tak výraznému růstu dřevní hmoty, ale zato plody budou kvalitnější. Řezem podpoříme vybarvení plodů i uvnitř koruny a zamezíme tvorbě houbových chorob. Docílíme tím také pravidelnou sklizeň u kultivaru.

  • Zmlazovací řez – cílem je obnovit růst stromu a jeho plodnost. Jak poznáme, kdy máme provést tento řez? Jabloň tvoří jen velmi malé přírůstky a její plody jsou stále menší. Tady už nepomůže pravidelný udržovací řez, ani kvalitnější hnojivo. Řešením je správné zmlazení koruny. Čím starší strom zmlazujeme, tím více větve zkrátíme (o čtvrtinu až polovinu). Zkracujeme více větví převážně v horní části stromu než v dolní. Zkracujeme plodonosné dřevo, to znamená, že omezujeme počet květních i listových pupenů. Strom znovu obrazí a bude mít větší a kvalitnější plody. Řez provádíme v únoru v době, kdy venkovní teplota nebude nižší než -5°C, aby nedošlo k namrznutí pletiva. Větší řezné rány vždy ošetříme vhodným sadařským balzámem.

Ochrana stromů proti škůdcům a chorobám

Nejdůležitější postřik jabloní je brzy z jara proti přezimujícím škůdcům v době, kdy se začínají mírně rozvíjet lístky – myší ouško.
Ochrana postřikem: Mospilan 20 SP, Přezimující škůdci

Další škůdci

Mšice jabloňová

sáním způsobuje svinování listů na letorostech i v listových a květních růžicích. Pro hubení mšic bez chemie je vhodný přípravek Agro Natura Rock Effect, lepové pásky na kmeny nebo i nátěr pastami. Chemické ošetření Mospilan 20 SP

Vlnatka krvavá

červeno fialově nebo červeno hnědě zbarvené mšice, pokryté nápadnou voskovou vatou sají na letorostech, větévkách, větvích a kmenech. Ochrana postřikem: Mospilan 20 SP, Substral Careo Ultra, Sanium Ultra. Pro vyšší účinnost použijte smáčedlo. Postřik zopakujte po 14 dnech

Květopas

na jabloních od začátku rašení. Dospělci kladou vajíčka do zelených poupat a larvička způsobí charakteristické zaschnutí květů. Ochrana postřikem: Mospilan, Desic, Sanium Ultra

Pilatka

se objevuje na jabloních v období květu, postřik provést v období dokvétání přípravky Mospilan 20 SP, Karate, Sanium Ultra

Obaleč

způsobuje známou červivost jablek. Koncem května až začátkem června (dle signalizace - žluté lepové pásky) se provádí ochrana proti obaleči jabloňovému přípravky Karate, Mospilan 20 SP nebo Zeon

Choroby

Padlí

plísňové onemocnění napadající listy, letorosty i mladé plody, které se projevuje bělavým povlakem. Vhodný přípravek pro ošetření je Agro Natura Rock Effect, Magnicur Core se provádí ve fázi růžového poupěte

Strupovitost

houbové onemocnění napadající listy a plody. Silně napadené listy i mladé plůdky předčasně opadávají. Starší plody bývají deformované. Typickým příznakem na povrchu pokožky plodů jsou skvrny (strupy). Chemické ošetření se provádí v čase od růstové fáze růžového poupěte (1. postřik) a opakovat po dvou týdnech po odkvětu (2. postřik) postřikem Magnicur Core, Zato 50 WG

Moniliová hniloba

hniloba, která vzniká nejčastěji od místa poškození (živočišnými škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Nevyžaduje postřik

Sazovitost jablek

na plodech se utváří skvrny s černým sazovitým povlakem. Silně napadené plody jsou nevzhledné a mají horší skladovatelnost. Skvrny lze s povrchu plodu setřít. Lze ošetřit od poloviny srpna fungicidy např. Discus. Pozdní postřiky proti strupovitosti mají také dobrý vedlejší účinek i na sazovitost - Magnicur Core. Lze předcházet tomuto napadení za předpokladu, že budete provádět letní řez, nebo bude u daných odrůd provedeno důkladnější prosvětlení koruny stromů.